V lidském těle se nachází orgán, který se narozdíl od srdce, mozku a plic neskládá z lidské tkáně, nýbrž z bilionů bakterií. Přezdívá se mu mikrobiom a jeho bakterie osidlují především tlusté střevo.

Čím to, že máš mikrobiom jiný než ostatní?

Ještě donedávna se vědci domnívali, že lidský organismus je sterilní až do okamžiku porodu dítěte. Poslední studie však naznačily, že ke kolonizaci našeho organismu bakteriemi dochází již v děloze. Kolonizaci nepodléhají pouze střeva a ostatní sliznice, ale podle posledních průkazů např. i tuková tkáň. Po porodu se začíná mikrobiom vyvíjet v závislosti na různých faktorech, jako je například typ porodu nebo druh potravy (mateřské mléko nebo jeho náhražky a příkrmy). Po určitém čase dojde k ustálení a vytvoření tzv. mikrobiomu. Kolem tří let vykazuje již částečnou shodnost s mikrobiomem dospělého jedince. Složení střevního mikrobiomu není stálé. Mění se v průběhu celého života v závislosti na různých faktorech, jako je například věk, strava, geografický výskyt, působení stresu, užívání léků a další.

Obecně můžeme mikrobiom, který osidluje naše střevo, přiřadit k jednomu ze tří enterotypů, podle kontinentů – Asie, Amerika a Evropa. Každý enterotyp má základní rysy, díky kterým jsou bakterie schopny měnit některé ze základních živin efektivněji a produkovat jinou skupinu vitamínů než je typické pro zbylé dva enterotypy.

Za co všechno můžou bakterie?

Intenzivní výzkum posledních let naznačuje, že střevo a jeho mikrobiom má podstatný vliv na délku i kvalitu našeho života. V průběhu několika posledních desetiletí u obyvatel vyspělých zemí prudce narůstá výskyt imunitně zprostředkovaných onemocnění. Tato skupina onemocnění zahrnuje především alergie či alergické astma, autoimunitní onemocnění, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, diabetes mellitus 1. typu, roztroušená skleróza či revmatoidní artritida a mnoho dalších. Dramatický nárůst těchto nemocí je dáván do souvislosti s moderním způsobem života, jehož součástí jsou vysoce hygienické návyky, přístup k chemicky ošetřované vodě a potravinám, a také nadměrné užívání antibiotik a dezinfekčních prostředků.

Ve zdravém střevě zdravá imunita?

Střevní mikroorganismy jsou nepostradatelné pro správný vývoj lidského imunitního systému a imunoregulaci. Jejich přítomnost je důležitá zejména pro vývoj imunoglobulinů A a dalších buněk imunitního systému. Jednou z funkcí střevního mikrobiomu je i ochrana před patogenními bakteriemi díky produkci různých antimikrobiálních látek. Zásadní roli hraje nejen druhové složení střevního mikrobiomu, ale i jeho rozmanitost či stabilita. Jakékoli změny mikrobiomu, zejména úbytek rozmanitosti a nerovnováha, totiž předurčují lidskou populaci k přecitlivělosti a rozvoji autoimunitních onemocnění. Není divu, že v chudších zemích s nižšími hygienickými standardy jsou všechny tyto choroby vzácné.

Čím ne/krmit?

Vliv stravování na složení střevního mikrobiomu je patrný již v raném dětství, kdy studie ukázaly rozdíl ve složení mikrobiomu u dětí kojených a krmených umělou výživou. Na typu stravování záleží i v pozdějším věku. Všeobecně se předpokládá, že strava bohatá na ovoce, zeleninu a vlákninu vede k větší mikrobiální rozmanitosti a lepšímu zdraví. Zatímco strava s vysokým obsahem masa, průmyslově zpracovaných potravin, cukrů, tuků a nízkým obsahem vlákniny má za následek menší bakteriální diverzitu, zhoršuje zdravotní stav a může vést až k obezitě, kardiovaskulárním a nádorovým onemocněním. Překvapivé jsou také zprávy, že umělá sladidla mohou způsobit inzulinovou rezistenci (tedy nedostatečnou odpověď organizmu na inzulin), a to právě ovlivněním střevní flóry.

Mám zdravý mikrobiom?

Některé soukromé kliniky nejen v České republice nabízejí analýzu střevního mikrobiomu neboli vyšetření vzorku stolice, která cenově vychází cca 5000 ,- a výše. Za tento nemalý úplatek slibují analýzu střevní bakteriální mikroflóry, identifikaci kvasinkové mikroflóry, vyhodnocení trávicích parametrů a enzymů, stanovení střevní biochemie, detekci krve, stanovení střevní propustnosti, úrovně zánětu a imunologických markerů.

Základním ukazatelem dobře fungujícího zažívacího traktu a střevního mikrobiomu může být vzhled stolice a četnost vyprazdňování. Stolice by měla mít odstín hnědé, měkkou konzistenci a tvar válečku. Taková stolice může kupodivu posloužit i jako součást léčby u pacientů, kteří trpí dlouhodobými průjmy způsobené porušením rovnováhy střevní mikroflóry a nereagují na běžnou doporučenou léčbu. Transplantace stolice totiž dávno není hudba budoucnosti. Naopak se očekává, že pacientů, kteří tento zákrok vyžadují, bude přibývat. 

Závěrem…

Vliv mikrobiomu na naše zdraví je předmětem dalších výzkumů a prozatím je to oblast z velké části neprobádaná. Jedno je ale jisté. Pestrým a vyváženým jídelníčkem, pravidelnou konzumací ovoce, zeleniny, ořechů a omezením tuku, cukrů a průmyslově zpracovaných potravin nic nezkazíme – byť právě naopak!

Příjemný večer!

 

zdroje informací:

ENDERS, Giulia. Střevo není tabu: o trávicím traktu vesele i vážně. Praha: Ikar, 2015. ISBN 978-80-249-2788-6.

JIRKŮ-POMAJBÍKOVÁ, Kateřina a Julius LUKEŠ. Ovlivňují střevní organismy naše zdraví? In: Akademie věd České republiky [online]. Praha [cit. 2017-12-13]. Dostupné z: http://www.avcr.cz/cs/pro-media/aktuality/Ovlivnuji-strevni-organismy-nase-zdravi/

VÁLKOVÁ, Tereza. Střevní mikrobiom ve vývoji lidských onemocnění [online]. Brno, 2017 [cit. 2017-12-13]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/423018/prif_b/Tereza_Valkova.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav experimentální biologie. Vedoucí práce Prof. MUDr. David Šmajs, Ph.D.

ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Praha: Current Media, 2016. Medicus. ISBN 978-80-88129-03-5.

https://zlin.idnes.cz/transplantace-stolice-nemocnice-uherske-hradiste-eva-cerna-p4t-/zlin-zpravy.aspx?c=A170421_2320373_zlin-zpravy_ras

 

zdroj obrázku:

https://i.ytimg.com/vi/_4XEXr2Yd5Y/maxresdefault.jpg