Když je vedro – jez do polosyta, pij do plnopita.

První letošní vlna veder je za námi. Ti otrlejší z Vás ji strávili na koupáku. Já a zbytek světloplaché populace ve stínu. Je čas se připravit na další – podle aktuální vyhlídky meteorologů srpnovou. Ale kdo je připraven, ten není zaskočen.

Horké počasí může způsobit zdravotní obtíže komukoliv. Nejvíce jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné, kojící a dlouhodobě nemocní. Účinky extrémního horka můžeme zmírnit režimovým opatřením.

Proč se vyplatí dodržovat pitný režim?

Nalijme si pohár čisté vody (vína chcete-li). Zapomínáme pít všichni. Stačí k tomu málo, je večer, ozve se pocit žízně a nám třeští hlava z nedostatku tekutin, které jsme během dne nepřijali. V tom lepším případě. V tom horším případě ani žízeň nemáme.

Přitom voda tvoří kolem 60 % dospělého lidského organismu. Při narození až 70 – 80 %, ve stáří je to pak mnohem méně. Voda mimo jiné pomáhá regulovat tělesnou teplotu a v horkém letním počasí její význam roste při prevenci přehřátí našeho organismu tzv. úpalu.

Potřeba tekutin u dospělého se počítá kolem 30 ml na kg tělesné hmotnosti, v horkém počasí nebo při intenzivní pohybové aktivitě je to až 40 ml na kg tělesné hmotnosti.

Krom nápojů je výhodné tekutiny přijímat také z některých potravin. Do této skupiny potravin řadíme zeleninu, ovoce, polévky, mléko a tekuté mléčné výrobky – v pitném režimu mohou sehrát neméně významnou roli.

Neplavte v balených pitných vodách.

Balená pitná voda nemá ve srovnání s kohoutkovou vodou prakticky žádné přednosti, kvalita je srovnatelná. U balené pitné vody se navíc nedozvíte nic o původu, úpravě ani složení.

Přírodní minerální vody mohou být vhodnou volbou zejména před a po sportovním výkonu nebo právě v horkém létě, kdy ztrácíme významné množství tekutin pocením. Jejich vhodnost k běžnému pití se odvíjí od obsahu jednotlivých i celkových minerálních látek.

Všímejte si hodnocení balených vod podle stupně mineralizace.

  • Velmi slabě mineralizované vody – nehodí se pro stálé pití kvůli riziku narušení minerálového i vodního metabolismu. Mohou být vhodné jen pro některé krátkodobé dietní nebo léčebné kúry a pro ředění umělé kojenecké výživy na bázi kravského mléka. Obsah minerálních látek do 50 mg/l.
  • Slabě mineralizované vody se hodí pro běžné pití, pokud neobsahují oxid uhličitý. Obsah minerálních látek 50 – 500 mg/l. Např. Dobrá voda, Rajec.
  • Středně mineralizované vody – měly by být pouze doplňkem v nápojovém sortimentu, měly by se střídat a konzumované množství by nemělo v průměru přesáhnout 0,5 l za den. Neměli by je pít lidé trpící hypertenzí, onemocněním srdce, ledvinovými nebo žlučovými kameny. Obsah minerálních látek 500 – 1500 mg/l. Např. Ondrášovka, Magnesia, Mattoni, Korunní.
  • Silně mineralizované vody – měly by se konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství. Pro děti nebo osoby trpící hypertenzí, onemocněním srdce, ledvinovými nebo žlučovými kameny jde vyloženě o nevhodný nápoj. Obsah minerálních látek 1500 – 5000 mg/l. Např. Poděbradka, Hanácká kyselka.
  • Velmi silně mineralizované vody – měly by se používat po konzultaci s lékařem. Obsah minerálních látek vyšší než 5000 mg/l. Např. Šaratica, Zaječická hořká, Vincentka, Bílinská kyselka.

Praktické rady pro správný pitný režim.

Omezujte konzumaci většího množství vod sycených oxidem uhličitým (perlivých vod). U citlivějších jedinců může způsobit různé zdravotní obtíže např. nevolnost, průjmy či nadýmání.

Bez omezení lze konzumovat kohoutkovou vodu a kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého. K vhodným nápojům patří též vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené a ne moc silné čaje. Bylinné čaje upřednostňujte slabé a spíše přechodně jako součást léčebného režimu. Je vhodné je střídat.

Tekutiny by měly být v zásadě neslazené, jelikož cukr pro náš organismus není nepostradatelný. Jako možná varianta se nabízí nakrájené ovoce nebo třeba i bylinky odleželé v láhvi s vodou přes noc v lednici. Voda dostane ten správný šmrnc i bez přidaného cukru a z Vás se stane estét – ovoce s bylinkami naložené ve vodě vypadá moc hezky!

Coca Cola je podle amerických reklam super cool. To, co není tolik cool, je její nutriční složení. V půl litru najdete 10 kostek cukru a kyselinu fosforečnou. Pravidelné popíjení kolových nápojů se může neblaze podepsat na kvalitě Vaší kostní hmoty. Obsažený fosfor ve formě kyseliny fosforečné zhoršuje využití vápníku, který je pro výstavbu kostní hmoty nezbytný. Kofola kyselinu fosforečnou neobsahuje – tuto informaci neberte jako doporučení k její konzumaci.

Nejsem fandou ani energetických nápojů. Díky obsaženému kofeinu nebo taurinu povzbudí mysl, ale obsahují příliš mnoho cukrů a některé přídatné látky – sladidla, barviva a konzervanty.

Nejsme velbloudi, proto tekutiny doplňujte již od rána postupně v průběhu celého dne.

Nepijte přímo z láhve, voda se tak může snadno kontaminovat choroboplodnými zárodky. Načatá láhev by měla být uchovávána v chladu a temnu, a maximálně do tří dnů zkonzumována.

Myslete na osud obalu, resp. na životní prostředí. Dávejte přednost vratným obalům před nevratným. Ideálně si pořiďte vlastní láhev.

Jaké potraviny ANO a jaké NE.

Jezte lehká, snadno stravitelná jídla. Studené polévky, zeleninové saláty bez majonézy, chlazenou zeleninu a ovoce, jogurty a mléčné dezerty, mléčné koktejly, osvěžující pomazánky apod.

Omezte tučná, smažená, kořeněná a obecně hůře stravitelná jídla, která při trávení zvyšují produkci tepla v organismu.

Nepřejídejte se. Jezte menší porce častěji.

Vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám (majonézy, majonézové saláty, měkké salámy, paštiky, cukrářské výrobky s krémem a šlehačkou atd.), které mohou být zdrojem infekce. Opatrně také u masa (především u mletého), ryb, vajec, mléka a zmrzliny.

Závěrem…

Nepodceňujte účinky horkého počasí a myslete na preventivní opatření. Pijte tekutiny, nepřejídejte se, noste klobouk, vyhledávejte stín a omezte pohyb.

Užívejte slunečného počasí s rozumem, po dobu letní dovolení dočerpejte chybějící energii a u dalšího příspěvku na shledanou!

L.

Zdroje informací:

KOŽÍŠEK, František. Pitný režim. Praha: Státní zdravotní ústav, 2006.

KAZMAROVÁ, Helena. Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv. Praha: Státní zdravotní ústav, 2007.

ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Praha: Current Media, 2016. Medicus. ISBN 978-80-88129-03-5.

Pitný režim. In: STOB – STOP OBEZITĚ: Zhubněte zdravě a natrvalo [online]. Praha: STOB, 2014, 22.11.2014 [cit. 2019-07-07]. Dostupné z: https://www.stob.cz/cs/pitny-rezim

1 thought on “Když je vedro – jez do polosyta, pij do plnopita.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *